Kterak jsem v pátek třináctého o kompjůtr přišel.

Pátek třináctého nás nedávno poctil svoji přítomností v kalendáři i v realitě. Přiznejme si, každý z nás je trochu pověrčivý a každý z nás má, takříkajíc na vlastní kůži prožito a z vyprávění zaslechnuto řadu průšvihů a smůly s oním legendárnám datem spojené. Kdy se absurdity a náhody spojily do jednoho velkého slova PRŮSER takovým způsobem, že to snad ani v  jinačí datum nejde. A protože škodolibost jest český národní sport, věřím že i má humorná vložka, na letošní pátek třináctého prožitá -  pobaví. 

Šílený baron Robert Gortz z Gortzů se chystá vyhodit Čórtův hrád do povětřáz filmu Tajemství hradu v karpatech

Letošní pátek třináctého, navzdorty i současnému úplňku, probíhal relativně klidně. Žádný fatální průser, vcelku běžný provoz. A tak jsem si konec dne vychutnával u PC kde jsem si pustil film. Tajemství hradu v karpatech.

Fenomenální Miloš Kopecký coby zlotřilý baron Robert Gortz z Gortzů právě na obrazovce hodil zdeformovaný váleček fonografu  za hlavu, odjistí dálkový odpalovač náloží profesora Orfanika. A s tragickým výrazem zatáhne za splachovač. Bohužel, na obrazovce už Čortův hrád nevyleťál do povětřá, neb se zajiskřilo ze zdroje počítače a bylo ticho a tma.Po nahození pojistek jsem vzal šroubovák, vynda z PC zdroj a jal se zjištoat, kde udělali soudruzi od HP chybu.

Za dobu, co se z části živím servisem PC, jsem se bláhově domníval, že jsem již viděl snad všechno. Krápníky dehtu v PC silného kuřáka, tak silného žej sem se při čištění přiotrávil nikotinem a dva dny blil jako pes. Přehřívající se počítač kvůli zdechlé myši ve větráku.  PC, do kterého chodil kocour chcat.  Myší hnízdo. Vylité pivo. Více než gigabajt velký dokument Office, neb slečna sekretářka psala deset let vše do jednoho obřího dokumentu. Jinou paní, která při psaní ve wordu vždy, když se blížil kurzor okraji stránky odřádkovala jak na psacím stroji. CDčko strčené u notebooku mezi mechaiku a kastli. 4 dvd disky v jedné mechanice. Viděl jsem levný čínský zdroj s elektrolytickými kondenzátory zapájenými s obrácenou polaritou (pak střílely za pár měsíců). Viděl jsem kango zapojené do UPSky (místo agregátu), varné konvice v zálohovaných výstupech maličkých UPSek v různých kancelářích ani nepočítám, vedení 220 voltů  společně se sítí - průvěsem mezi dvěma paneláky ve volných párech cat5e ethernetového kabelu. Viděl jsem základní desku namontovanou do kastle bez distančních spoupů - železo na železo (nepřežila), 10Base2 ethernet fungovat bez termátoru na konci (urvaný BNCák a zbytek koaxu zapíchnutý do květináče do mokré hlíny). Teplovodivou pastu nanesenou na spodek procesoru (do patice). Podnikovou síť zhozenou snaživou uklízečkou, která  zaslepila volné porty všech nemanageovatelných switchů rezervními  patchkabely (jeden kabel na dva porty)  prý "aby se dovniř neprášilo". Viděl jsem  optický kabel zakončený ve vaně třemi na fest dotaženými uzly.  Nebo  převrtanou optiku zručně  "opravenou" elektrikářskýma svorkama zvanýma čokoláda. Přístupový bod jednoho hobbyprovidera spočívající z tabule polystyrénu na komíně, na ní tvárnice, na tvárnici Ovislink 1120, to celé přikryto starým akváriem, zatíženém další tvárnicí. Ethernetové RJ45 zásuvky, zapojené v celém patře na jeden kabel. Poškrábané LCD po umytí obrazovky hadrem na podlahu...

Domníval jsem se tedy, že mě ve vnitřnostech zdroje HP opravdu nic nemůže překvapit. Opak byl pravdou.Nebylo to však ani technické řešení, ani to že by HP použilo součástky z vixlajvantu. Ale prapříčina selhání. Viděl jsem koně blít, hada chcát, letadlo v luftě couvat, žábu pěstí cihlu rozbít, veverku medvěda šukat, hovno na špičce stát, komunistu k bohu se modlit, eunucha pět děcek splodit....  Ale TOHLE jsem ještě neviděl.Stopy po skratu, zuhelnatělý kus plošňáku, které opálil oblouk. Mezi dvěma vývody napnuté něco dlouhého. Coto kur... je ?    

Ona si takhle po plošňáku lezla - maličká housenka. A jak tak lezla, přemostila vysokonapěťový kond na elektroniku zdroje.  Zapálila oblouk a bylo to, jadrnými slovy nádherně zaostalých horalů ze zmíněního filmu - v pérdéli. Zbyla z ní jen zuhelnatělá chitinová  kůžička natažená od pinu k pinu, která se po doteku rozpadla na dva kousky. Záhada ovšem je, jak se taková housenka dostane do zdroje PC, běžícího u mě skutečně 24 hodin v kuse.

A tak až zase budete příští  pátek třináctého číst, že v toto zlovolné datum  i Apollo 13 startovalo, nesmějte se. Je spoust případů, kdy se absurdity a náhody spojily do jednoho velkého slova PRŮSER takovým způsobem, že to snad ani v  jinačí datum nejde.  Na příkladě zkrathousenky  jest ostatně vidět, že průser si vás dycky najde a jeho cesty jsou nevyzpytatelné. .o)

Jo a ta housenka: Bohužel lépe se vyfotit nepodařila