Poslyšte historku, zajímavou, poučnou a především čerstvou a pravdivou. Bylo jednou jedno nejmenované město v jedné nejmenované republice. A v tom nejmenovaném městě sídlí na dobré adrese jedna z desítek dalších nadnárodních korporací.
A v té korporaci v jedné ze zasedaček probíhá meeting s kolegy z Francie. Když tu náhle ódbila dvanáctá hodina první středy v měsíci:
Hůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůů
Našinec ví a je zvyklý. Ale francouzi ne. Francouzi mění barvu. Blednou. Poté zelenají jak žabí stehýnka.Dámě se třesou ruce. Vstávají od stolu. Vzducem letí dotazy CO DĚLAT - KAM JÍT... A v očích STRACH.
Long storry short. Českým kolegům zabírá asi deset minut je uklidnit, vysvětlit, že se tady OPRAVDU nic nestalo. Nakonec se uklidní. Trochu nedůvěřiví sedají zpět za stůl. Meeting pokračuje.
Na druhou stranu, Francouzům se není co divit. Charlie Hebdo. Loňské teroristické útoky v Paříži. Masakr v Nice. Výjmečný stav, vojáci v ulicích. A STRACH jako společný jmenovatel.
Tak mám takový pocit, že nám politici nějak tu Evropu poku.. ehm poprostitutkovali. Vyvolat STRACH, vyvolat v lidech POTŘEBU BEZPEČÍ. Masy se snadno smíří s tím, když se ve jménu bezpečí očešou svobody. Viz vývoj v USA po 11 září. Viz demokraticky přijaté "zmocňovací zákony" a "Dekret o požáru Říšského sněmu" v rocve 1933 po požáru Reichstagu... zbytek jistě znáte a doplníte sami.Zaručený recept na policejní stát.
PS: Založeno na pravdivé události.
PPS: Those who surrender freedom for security will not have, nor do they deserve, either one.Thomas Jefferson.