Malá česká Palmyra či Bamiján.

Velkolepé památky v Syrské Palmyře. Architekturta, která byť v ruinách přečkala pár tisíc let. Než ji nějací náboženští poťapové odstřelili.Všichni se zajíkáme hrůzou, ale málokdo se zamyslí, nejsme li náhodou úplně stejní BARBAŘI

Tak jako se zakousl před lety dynamit do soch obrovských kamenných Budhů v údolí Bamiián v Afganistánu, tak jako bagry a výbušniny v rukou ignorantů a fanatiků sreovnaly se zemí Syrskou Palmyru, tak i my , zde v Čechách máme máslo na hlavě. Navzdory jeho ceně.   Sice v menším měřítku a v menším stáří, ale zdobí nás tatáž ignorace.

S ignorací, hodnou  fanatků - nebo totálních vykořeňenců totiž přihlížíme, jak potupně z našeho okolí mizí připomínky historie i architektura.  Mizí, nebo jest zdegradována a zglajchšaltrována pod polystyren.

Pravda, máme v tom výtečnou průpravu, oni  komunisté se o památky starali stylem "Máme zámeček, uděláme z něj prasečák pro JZD, nebo ho necháme spadnout, s**l to pes". Jenže teď už se na ně vymlouvat nemůžeme.

Tak jsme zbourali ikonický "Hotel Praha".   Dodnes si myslím, že to byl rozhodnutí spíše politické (tedy kromě finančního, že), nežli odborné. Schůzovali tam rudí papaláši, musí to k zemi. Což imho vyhovovalo  i samotným komunistům,  že zmizela z očí připomínka luxusu, s jakým  fungovali i toho, jak na hony byl vzdálen od těch prostých pracujících mas, ze kterých prý soudruzi vzešli a za které se prej tehdy i nyní, rvou do rostrhání těl. Ale nechme politiku, ta sem nepatří.

Za zachování  hotelu a za jeho prohlášení kulturní památkou se tehdy vyslovilo spousta odborníků . Marně.

Nyní se bagry zakously do  neméně ikonické budovy Transgazu. A i tam mám takový pocit, že se nejspíš rozhodovalo stylem "Je to brutalizmus a postavili to komouši a ti jak známo byli brutální. ZBOURAT! " a tak dále. Že tahle myšlenka prostě bleskla jako první  v mozečku nějakého úředníka  a už se táhla.

Co na tom že styl brutalizmus jest  odvozen od Francouzského BETON BRUT  tedy nikoliv "brutální", ale  spíše režný beton, drsný beton  čili beton bez  úpravy další vrstvou - fasádou.  Demolice byla úspěšně zahájena, a teď už zbývá  jen, po jejím úspěšném dokončení, nabídnout zkušenosti Londýnuu, aby si také zdemolovali své Národní divadlo, neb to jest také postaveno v brutalismu.

Ale nejen tyto  velké stavby. i když jsou tou nejviditelnější špičkou ledovce. Občas někdo zbourá památkově chráněnou vilu, která měla tu smůlu, že nebyla zrova Tugenhat,  občas rozmlátí pískovcový reliéf  buldozerem, a tak dál..

Zateplování budov je potom kapitola sama pro sebe.  V rámci "úspor" a "ekologie" a "snižování energetické náročnosti" a čert ví, kterýho ďasa, prakticky likvidujeme jakoukoliv atmosféru našich měst.Tedy krom zákazu stébel a igelitek.

Na Facebooku jsem kdysi zaslechl zvolání: Lidi, přijeďte si pro výlohu, zítra ji demolují. Byla to krásná prostorná a luxusní výloha z první republiky, v prvorepublikovém činžáku.Dodávala celému okolí osobitost a atmosféru i když krám byl již dávno, dávno zavřený.   Na místě nemohla zůstat, neb barák jde pod polystyrén. Zelená úsporám, bejby ! A další kus atmosféry a genia loci v pr... Ano přesně tam.  Ale míst s géniem a atmosférou, těch máme přece naprosto nevyčerpatelné, zásoby, že.  Až mi tentoi přístup připomíná ono sovětské "Až otrávíme ryby v této řece posunem se k další, naše země je veliká a širá".

Ona "Zelená úsporám"  vystavila v gigantickém rozměru  "červenou architektuře". Sebrala z měst i vesnic detail, vyhladila  z fasát jakýkoliv ornament i jejich tektoniku, odosobnila celé bloky domnů a jediné co nabídla  jsou jakýsi barevný tvary na hladkém  a krychlovém čemsik.  viz ona poystyrénová škola. v Kamených Žehrovicích.

A mohli bychom pokračovat do alelujá. Pliveme oheň a síru na fousaté ručníkáře posedlé Alláhem do té míry, že ničí vše okolo.. A sami si stopy po minulosti, význačné i ty prosté a každodenní, likvidujeme jak na běžícím páse.

Tak mi kurńa řekněte, V ČEM JSME OD TĚCH FOUSATEJCH POŤAPANCŮ S RUČNÍKAMA NA KOKOSU LEPŠÍ ?