Když jdu krást a ještě jsem agresivní, musím s tím počítat...

Odpověď na  článek "Zastřelení zloděje není adekvátní ani správné!" bloggera Jaroslava Kysilky

Při čtení výše zmíněného blogu jsem myslel že nevěřím  svým očím nebo že mi dělá potíže chápat psaný text.Nebo autorovi.  Schrňme si děj, rekonstruovaný z dostupných informací:

- Skupina zlodějú s jasným úmyslem krást (nebo bude někdo tvrdit že se tam na tu skládku šli jen nadýchat čerstvého vzduchu ? )

- Překonala plot areálu

- Kradla

- Byla přistižena ostrahou

Nyní se nám děj dělí.

Kdyby  ona skupina zlodějů prostě  a jednoduše zanechala kradení,  a  slušně opustila prostor ve kterém se neoprávněně nacházela (lidově řečeno kdyby zdrhli),  troufnu si tvrdit že s pravděpodobností hraničící s jistotou  by po nich nikdo nestřílel.

ona skupina však :

- nejenže krást nepřestala

- obklopila hlídače

- fyzicky jej napadla

- byla v nehorázné přesile.

Až teprve v této situaci  použil napadený hlídač svou legálně drženou zbraň. Tedy  se nepasoval  role samozvaného soudce, vynášejícího za krádež rozsudek smrti, jak se snažíte svým článkem naznačit, ale byl uvržen do postavení člověka kterému jde o zdraví nebo o život.

A je opravdu jedno jestli  střílel modrý na zeleného nebo  růžový na béžového .  Střílel především napadený hlídač na zloděje. Hezky se to z bezpečí  židle před monitorem počítače káže o varovných výstřelech a o tom, co by onen hlídač dělat měl a rozhodně neměl. Chtěl bych Vás ale pane Kysilko vidět na jeho místě, obklopen bandou pěti agresivních zlodějů.  S vědomím že domam máte manželku, platíte hypotéky a  rád jste se dožil vnoučat  celý.

Povšimněte si také, že onen hlídač

- sám volá policii a záchranku

- poskytuje postřelenému první pomoc.

V jednání hlídače nevidím žádnu chybu a to ani etickou.  A zloději ? Jdu li někam krást a ještě jsem u toho agresivní,  musím holt počítat  že schytám pozdrav mistra Glocka. Thats all .

Naopak policie svým přístupem k vyšetřování celého incidentu, kdy zloděje propustila a zcela evidentně v sebeobraně střílejícího muže zabásla,  ukázala , komu skutečně pomáhá a koho skutečně chrání. Ale napadený občan to nebude. Celý incident mohla PČR také vyšetřovat tak že byl onen muž na svobodě, (koneckonců na svoboě již vyšetřovala vrahy, pedofily, tuneláře včetně Krejčíře a Pitra...) a přistižené zloděje umístila do nejbližší šatlavy aby  před nimi chránila ostatní občany. Je také podivné že tatáž policie, která se jindy s šetřením i bagatelních případů vleče jak šnek kvadruplegik po třetí obrně,  stačila během pár hodin případ vyšetřit a sdělit obvinění. Takovým fofrem, že by člověk  až čekal že vyšetřujícím policistům odněkud fouká vítr do plachet.

V normální zemi by měl dostat hlídač medaili. Tady dostane 16 let jako takovou daň za to že se nenechal zabít či zmrzačit. Je vidět že se systém z jedné tragédie nepoučí. Tímto přístupem orgánů činných v trestním řízení, ale i hlasy pseudohumanistů,  se tak  dále prohloubila  frustrace a pocit beznaděje  a vjem  nemožnosti obrany u té slušnější  části národa, zvětšila se pravděpodobnost, že někde ten pohár přeteče a něco rupne. A republika  se přiblížila zase o další krůček k  řešení  konfliktů  Slovenskou metodou DNV. Ono už dávno není otázkou zdali ale KDY....

Aktuálně si dovoluji poukázat i na svůj článek Tudy ne, přátelé, zabývající se  některými dopady  masakru v Devínské Nové vsi.